Čaj dnes známe jako potravinářskou pochutinu, ale také jako léčebný a mystický nápoj. Vedle vody je čaj nejrozšířenějším nápojem světa. Denně ho pijí lidé ve všech koutech světa. Kam až sahá jeho historie? A kdy a kde se začal využívat pro své účinky?
Pro někoho je čaj pouze osvěžující nápoj, jiní s ním spojují mnohé filozofie a jeho příprava pro ně znamená řadu obřadů a rituálů. Slovo „čaj“ je v mnoha podobách známé napříč všemi kontinenty.
Původ slova čaj
Původ slova „čaj“ je spojen s Čínou. V pekingské čínštině se nálev z lístků čajovníku nazýval „čcha“. Slovu čaj dnes rozumí téměř všechny národy střední a východní Evropy včetně většiny arabských států. Název používaný pro tento nápoj v dalších zemích (tea, thé apod.) zřejmě pochází ze zkomolené kantonské výslovnosti čínského znaku pro čaj.
Historie čaje zůstává opředená mnoha legendami
Počátky pití čaje sahají mnohem dál než například původ pití kávy. Důvěryhodné zdroje, které by spolehlivě popisovaly počátky využívání čaje, dnes najdeme jen stěží. Jisté však je, že kolébkou pěstování čaje a jeho přípravy je starobylá Čína. O historii vzniku čaje se dnes dozvídáme jen z nejrůznějších více, či méně pravděpodobných bájí, pověstí a legend. Většina z nich pochází právě z Číny, Japonska a Indie.
Kdy a za jakých okolností byl poprvé čajovníkový list použit na přípravu dnes tolik známého nápoje, nejspíš zůstane navždy utajeno. Podle jedné z legend se například objevení čajovníku a přípravy čaje připisuje císaři Šen-nungovi, který panoval v letech 2737 až 2697 př. n. l. Pověst vypráví, že se tento moudrý vládce vydal jednoho rána do lesa, aby se tam mohl oddávat meditacím. Seděl u ohně a vařil si vodu na pití. Okolo kotlíku s vodou poletovaly listy, které unášel vítr z větví, kterými si císař přikládal do ohně. Některé z lístků pak spadly přímo do vařící vody. Císař neodolal pokušení a aromatický nápoj ochutnal.
Podobných legend se však vypráví celá řada. A nutno dodat, že některé z nich zní až neuvěřitelně. Takovou legendou je například ta, která hovoří o zakladateli zen buddhismu, svatém Darumovi. Ten přišel roku 519 př. n. l. do Číny a v rámci svých náboženských obřadů se postil a bděl. Živil se jen listy a noci trávil modlitbami. Po dlouhém bdění ho však přemohl spánek. Jakmile se probudil a zjistil, že svůj slib porušil, z žalu obvinil svá oční víčka z přečinu. Aby se jeho „zločin“ už neopakoval, odřízl si je a zahodil je nedaleko na zem. Druhý den se na místo vrátil a zjistil, že z víček vyrostl malý stromek. Když okusil jeho listy, potřeba spánku u něj zcela zmizela.
Po objevení chuti a účinků čaje se jeho obliba rychle šířila
Ať už je pravdivá kterákoliv z legend, jisté je, že lidé byli v minulosti zvyklí využívat přírodní zdroje mnohem více než dnes. Při svých objevech tak jistě nacházeli i rostliny, které je zbavily únavy, bolesti a někdy i vědomí. Nejprve takové rostliny nacházeli náhodou, později je začali dokonce systematicky vyhledávat. Je tedy pravděpodobné, že při svých objevech narazili i na čajovník.
Zdá se, že lidé znají čajovník již nejméně 5 000 let. Jeho obliba značně vzrostla mezi vzdělanci a vysoce postavenými lidmi za čínské dynastie Tchang okolo roku 900 n. l. V té době se již čaj běžně vyvážel do okolních zemí. V průběhu staletí se stal inspirací pro mnoho civilizací. Zamilovali si jej Japonci, Tibeťané, Mongolové, zakořenil ve zvycích Ruska a okouzlil i Araby. Do Evropy se dostal poprvé v roce 1610 n. l. Již koncem 17. století jej aristokraté v Evropě pili zcela běžně.
Dalšího rozmachu se čajovník dočkal v 19. století. Po celém světě v té době především Angličané zakládali čajové plantáže. Z britských kolonií se pak pěstování čajovníku rychle rozšířilo do zemí Afriky, Jižní Ameriky, severní Austrálie a dokonce i do USA. Odtud byl už jen krůček k tomu, aby se stal čaj celosvětově využívaným nápojem tak, jak ho známe dnes.
Co pití čaje znamená dnes
Dlouhá historie pití čaje spolu s jeho asijským původem se podepsala na tom, jak dnes tento lahodný nápoj vnímáme. Kromě kvality vybraných čajových směsí totiž může chuť lahodného nápoje ovlivnit nejen způsob přípravy čaje , ale také nádobí, ve kterém je čaj připravován a podáván. Více o tom, jak čaj správně servírovat, se dočtete v článku Čajové a kávové nádobí aneb Když na způsobu servírování záleží.
Použité zdroje:
AUGUSTÍN, J. Povídání o čaji, FONTÁNA Olomouc, 2001. ISBN 80-86179-75-3.
VALTER, K. Vše o čaji pro čajomily, 7. vydání, Praha, Granit, s.r.o., 2012. ISBN 978-80-7296-082-8.
internet